Včera jsem se hned po ránu děsně vytočila – je celkem jedno proč – ještě před tím, než jsem odvedla dítě do školky jsem prostě byla zralá na infarkt a na to sežrat někde pul kila čokolády.

Takže se nedivte, že cestou ze školky jsem zajela (i s kočárem s menším dítětem) do sámošky a zálibně si prohlížela mé oblíbené čokoládové sušenky.

Jenže pak se mi to celé v hlavě rozleželo – tento týden se mi daří celkem držet váhu na uzdě a takové sušenky by mi mohly zhoršit bilanci. Co si tak dát sladkého – nakonec jsem se rozhodla pro ovocný salát (mimo jiného i proto, že měli v akci čerstvý ananas – no nekupte to, když je to ve slevě).

Nakoupila jsem ovoce a hurá domů.

Už jste někdy dělali ovocný salát bratru z dvou kilo ovoce? Je to pěkná zabíračka (taky se u toho odreagujete – stačí si představit, že místo ananasu krájíte na nudličky šéfa), než jsem se alespoň přiblížila k vlastní konzumaci (teď tam ten banán krájet nebudu – dám ho tam až večer, až přijde moje drahá polovička z práce), adrenalin z krve vyprchal a já byla zase v pohodě.

V poledne jsem dojedla pomazánku s jedním rohlíkem, vanilkový puding, který se blížil datu spotřeby a šla pro dítě do školky. Nutno dodat, že odpoledne jsme byli na návštěvě, kde jsem snědla pár kousků jablka a banán a večer už jen ten svůj ovocný salát (no, plus kousek rohlíku).

Pokud jste to nepoznali – tak jsem vlastně neudělala nic jiného, než si udělala ovocný půst, což je dobré ze dvou hledisek – jednak kvůli detoxikaci organismu  -  nezapomeňte hodně pít – a taky přísunu vitamínů. Oboje se teď na jaře, kdy začíná útočit jarní únava bude rozhodně hodit.

Je pravda, že místo dvaceti korun za sušenky jsem utratila o kilo víc za ovoce, ale zato mám dneska o kilo míň a udělala jsem i něco pro svého manžela, který – když se mu to nakrájí – snědl i pár vitamínů. A navíc mi zbyl ovocný salát i dneska jako zákusek k obědu.