|
Pokud Vás všechno bolí už když máte vylézt z postele, v tramvaji vás pustí sednout, protože po tom, co jste ji dobíhala vypadáte na infarkt. Nic vás nebaví a nejradši byste zalezla do postele a spala, může za to jarní únava. Pokud s ní máte zabojovat, musíte vědět, kde jsou příčiny a proč naše tělo místo jarního jásání vypadá spíš na zimní spánek.
Sluníčko už nám vytrvale klepe na dveře, můj roční syn se zase začíná budit kolem půl šesté, kdy už v pokoji není taková tma, město nechalo zamést chodníky a mezi starou a zaschlou trávou a blátem se začínají objevovat první zelené lístečky. A mě se chce spát. Tenhle stav znáte jistě také. Dolehla na mne jarní únava. A nejsem sama. Trpí jí téměř šedesát procent lidí. Stav, který se zde snažím popsat má i svoji odbornou specifikaci: snížení schopnosti výkonu a koncentrace s únavou, tělesná vysílenost a podrážděnost se zřetelným kolísáním nálady. Jarní únava je způsobena několika faktory, které vám jistě budou známy: - Nedostatečný přísun vitamínů, minerálních látek a stopových prvků v přírodní podobě. I když už dnes pro většinu lidí není problém zajít do nějakého toho hyper- či super- obchodu, přece jen sníme té zeleniny a ovoce v zimě méně (taky kdo má platit ty nekřesťanské peníze).
- Psychické problémy z nedostatku světla. Psychika dostávala celou zimu zabrat nedostatkem světla. To, co je v severských zemích, kde sluníčko přece jen na obloze "schází" delší dobu, známo jako zimní deprese – tedy deprese z nedostatku světla, se u nás projevuje až když zima začne ustupovat – tělo toho už má prostě dost. Vyčerpalo už všechny zásoby energie, které si (snad) během léta a podzimu stihlo udělat.
- Tělo je často oslabeno prodělanými nemocemi. Tohle vlastně souvisí s nedostatkem vitamínů, který má vliv na náš imunitní systém, a jak potkáme bacila, tak to s námi bací. A vyrovnat se s nemocí stojí naše tělo přece další energii.
- Nadbytek stresu – i když to je problém celoroční, jen se teď ještě přičte k tomu ostatnímu. Větší nápor na organismus má za důsledek vznik dalších volných radikálů, které je třeba odstraňovat, a pokud se v těle hromadí, musí to být někde znát. Na vznik volných radikálů v našem těle má velký vliv také zhoršení životního prostředí.
- Nedostatek pohybu - Dlouhodobé uzavření v přetopených vydýchaných místnostech. Tělo si odvyklo se hýbat a po zimě se nám pěkně zpomalily nejen svaly, ale i krevní oběh a dokonce i mozek. To, co v zimě nebylo až tak poznat, začne být ve chvíli, kdy má tělo reagovat na volání přírody (no a co, že bydlíte deset kilometrů od nejbližšího lesa), bolestně znát – a stojí nás další energii navíc.
Nevím jak vy, ale já mám pocit, že jsem se už v půlce tohoto výčtu dostala na dno zásobníku s energií. A jak nazveme nedostatek energie? Únava – v tomto případě jarní. |